Teorie stínění: co říká na stínící techniku věda?

Na správné stínění domu většinou myslíme až ve chvíli, kdy nám v horkých letních dnech slunce nepříjemně pálí do oken, dům se přehřívá nebo nás při práci u počítače ruší ostré odlesky. Denní světlo je pro naši psychiku klíčové po celý rok – nesmí ho být málo, ale ani moc.

Ideálního stavu dosáhneme, když máme v interiéru dostatek přirozeného světla, které neoslňuje, nevytváří takzvaný skleníkový efekt a teplota v domě zůstává příjemná. Jak toho dosáhnout? Pojďme se na stínění podívat pohledem exaktní vědy a fyziky.

Plánujte s ohledem na trajektorii slunce

Základem správné tepelné pohody je samotná architektura a orientace domu vůči světovým stranám. Technické a chladnější místnosti (garáž, chodby, spíž) s menšími okny patří na sever. Naopak obytné prostory s velkými prosklenými plochami orientujeme na jih a západ, kde je přirozeného světla nejvíce. S tím úzce souvisí i plánování zahradních staveb – pokud vás toto téma zajímá, přečtěte si, jak správně zvolit orientaci terasy u domu.

Neuvážené nadměrné prosklení ale může mít fatální vliv na teplotu v letních měsících a obrovskou spotřebu energie na klimatizaci. Zde přichází na řadu moderní stínicí technika.

Fyzika oken: Propustnost, odrazivost a pohltivost

Když sluneční záření dopadne na jakoukoliv překážku (včetně okenního skla a rolety), rozdělí se na tři základní složky. Výpočet pro návrh stínicí techniky (dle normy ČSN EN 13363-1+A1) s nimi pracuje takto:

• Transmise (Propustnost): Záření, které je oknem či roletou propuštěno přímo do místnosti.
• Reflexe (Odrazivost): Záření, které je odraženo zpět do venkovního prostoru.
• Absorpce (Pohltivost): Záření, které je materiálem pohlceno a zvyšuje jeho vlastní teplotu (rozehřívá ho).

Z hlediska fyziky musí součet těchto tří složek vždy dávat 100 % (neboli hodnotu 1). Platí tedy rovnice:

τe + ρe + αe = 100 % neboli 1

Faktor g a proč je důležitý?

Pro určení toho, kolik tepla reálně projde oknem dovnitř, se používá celkový činitel prostupu sluneční energie, označovaný jako hodnota g.

Pokud necháme okno bez jakéhokoliv stínění, velká část sluneční energie projde sklem do interiéru, kde se přemění na teplo. Sklo sice pustí sluneční paprsky dovnitř, ale sálavé teplo z ohřátého interiéru už nepustí ven (skleníkový efekt). Teplota v místnosti tak začne dramaticky stoupat.

Abychom toto teplo snížili, používáme protisluneční clony (rolety, slunolamy). Účinnost tohoto stínění vyjadřuje redukční činitel Fc. Čím nižší je jeho hodnota (blíží se k nule), tím lépe stínění funguje a tím méně energie spotřebujete na provoz klimatizace.

Interiérové vs. Venkovní stínění: Co je vědecky lepší?

Na základě výše zmíněné fyziky je odpověď naprosto jednoznačná: venkovní stínění je nesrovnatelně účinnější.

Pokud si pořídíte vnitřní žaluzie nebo závěsy, sluneční záření už prošlo okenní tabulí do interiéru. Vnitřní žaluzie část světla odrazí, ale velkou část pohltí (absorpce) a sama se silně zahřeje. Toto teplo už je ale uvnitř místnosti a rozehřívá vzduch kolem sebe. Vnitřní stínění tedy řeší oslnění, ale neřeší přehřívání.

Venkovní stínění naopak zachytí a odrazí sluneční energii ještě předtím, než vůbec narazí na sklo. Pohlcené teplo zůstává venku a je přirozeně ochlazováno proudícím vzduchem.

Jaká stínicí technika dává smysl?

Pokud stavíte dům, u kterého chcete optimalizovat tepelné zisky v zimě a minimalizovat přehřívání v létě, máte u nás na výběr z několika špičkových exteriérových řešení:

• Screenové rolety: Vysoce moderní tkanina s mikrootvory, která odrazí až 95 % tepelné sluneční energie dříve, než dopadne na sklo. Přitom ale propouští měkké rozptýlené světlo a vy přes ni vidíte ven. Zjistěte detailněji, jaký typ rolety je pro vás ten správný a jaký je rozdíl mezi screeny a klasikou.
• Hliníkové slunolamy: Architektonický prvek ukotvený na fasádě. Lamely jsou spočítané tak, aby v létě (kdy je slunce vysoko) stínily celá okna, ale v zimě (kdy je slunce nízko) pustily cenné hřejivé paprsky dovnitř. Přečtěte si, proč slunolamy bodují u rodinných domů i administrativních budov.
• Bioklimatické pergoly: Aplikace stejné fyziky pro vaši terasu. Naklápěcí střešní lamely vás ochrání před sluncem, ale díky pootevření nechají ohřátý vzduch přirozeně odvětrat (komínový efekt). Zjistěte, co je bioklimatická pergola a jak funguje.

Často se ptáte (FAQ)

Dokáže stínicí technika ušetřit peníze za energie? Zcela zásadně. Kvalitní venkovní stínění (slunolamy, screenové rolety) dokáže snížit teplotu v interiéru o několik stupňů. To znamená obrovskou úsporu elektrické energie, kterou byste jinak v letních měsících museli investovat do provozu klimatizace. V zimě navíc stažená venkovní roleta přidává oknu další izolační vrstvu a brání únikům tepla.

Záleží u stínění i na barvě? Ano, z fyzikálního hlediska má barva vliv na odrazivost a pohltivost. Světlé barvy (bílá, stříbrná) odrážejí více slunečního záření a méně se zahřívají. Tmavé barvy naopak záření více pohlcují. U moderních screenových látek a prémiových hliníkových lamel jsou ale rozdíly díky špičkovým materiálům minimalizovány tak, aby perfektně fungovaly všechny odstíny.

Jak zjistím, jaký sklon lamel je pro můj dům ideální? S tím si nemusíte lámat hlavu, to je práce pro odborníky. Naši technici využívají pro výpočet pevného sklonu slunolamů přesné modely, které zohledňují orientaci vaší fasády, velikost oken a geografickou polohu domu. Díky tomu slunolam funguje celoročně přesně tak, jak má.