Teorie stínění: co říká na stínící techniku věda?

Na správné stínění domu myslíme především v době, kdy je slunečního svitu hodně, v horkých letních dnech, kdy se stavby přehřívají, nebo kdy nás ruší přemíra světla při práci nebo odpočinku. Denní světlo řešíme po celý rok, je důležité, aby ho nebylo ani moc, ani málo. Když je ho nedostatek, stavba nemusí splňovat normu pro daný typ místnosti. Ideálního stavu dosáhneme, když se nám podaří splnit normu a zároveň mít dostatek přirozeného denního světla, které neoslňuje, nevytváří skleníkový efekt a teplo domu je příjemné.

Na stínění myslete ještě před stavbou domu

Ideální je, pokud se chystáme teprve svůj dům postavit. Společně s architektem se soustředíme na správnou orientaci stavby vůči světovým stranám a jednotlivé místnosti umístíme podle jejich funkcí. Na severní stranu orientujeme chladné místnosti, chodby, WC, garáž, spižírnu apod. s menšími okny. Naopak obývací místnosti s velkými okny ideálně směřují na jih, kde je přirozeného světla nejvíc. 

V létě ale musíme myslet na to, aby nás světlo neobtěžovalo při práci na počítači či při čtení a aby nám vedro nekazilo normální život. Svou funkci tady plní vzrostlá zeleň venku (když je k dispozici), která vytváří příjemný stín a klima. S výsadbou u novostaveb se taky většinou už počítá. Dnes se stala běžnou součástí vybavení domu i stínící technika, kterou vybíráme podle konkrétní situace ideálně ještě ve fázi stavebních příprav.

Jak vypočítat propustnost světla

Výpočet propustnosti sluneční energie a světla pro použití k návrhu stínící techniky, venkovních a vnitřních žaluzií a rolet se řídí normou ČSN EN 13363-1+A1: Zařízení protisluneční ochrany kombinované se zasklením - Výpočet propustnosti sluneční energie a světla. Stanovuje zjednodušenou metodu výpočtu zařízení protisluneční ochrany kombinovaného se zasklením, založenou na tepelné propustnosti a celkové propustnosti slunečního záření zasklením a na světelné propustnosti a odrazivosti zařízení protisluneční ochrany pro vyhodnocení celkové propustnosti sluneční energie.

Tato metoda pracuje s následujícími pojmy:

  • Transmise (propustnost) – záření, které je oknem propuštěno do místnosti, součinitel transmise záření τe nabývá hodnot 0 až 100 % neboli 0 až 1.
  • Reflexe (odrazivost) - záření, které je oknem odraženo zpět do venkovního prostoru, součinitel odraženého záření ρe nabývá hodnot 0 až 100 % neboli 0 až 1.
  • Absorbce (pohltivost) - záření, které je oknem pohlceno a zvyšuje jeho teplotu, součinitel záření αe nabývá hodnot 0 až 100 % neboli 0 až 1.
  • Výsledně pak vždy platí rovnice: τe + ρe + αe = 100 % neboli 1  
  • Celkový činitel prostupu sluneční energie bez clony se pak vypočítá podle rovnice: g = τe + qi  [-]

Hodnota tohoto činitele g pro teoretický výpočet je většinou stanovena výrobcem okenních tabulí nebo oken a je označována jako SF - celkový činitel prostupu sluneční energie.

V případě, že použijeme protisluneční clonu, se činitel prostupu sluneční energie nazývá gtotal.

Jestliže chceme zjistit rozdíl mezi činitelem prostupu sluneční energie okna bez clony - g a činitelem prostupu sluneční energie okna opatřeným clonou - gtotal, potřebujeme znát velikost tzv. redukčního součinitele Fc, který je definován dle DIN 4108. Hodnota tohoto součinitele se může pohybovat mezi 0 (teoreticky nejlepší ochrana proti slunečnímu záření) a 1 (žádná ochrana proti slunečnímu záření, v tom případě g = gtotal). Čím menší je součinitel Fc, tím účinnější je ochrana proti slunečnímu záření, je menší prostup energie a jsou nižší nároky na klimatizaci.

Metoda se dá uplatnit na všechny druhy protisluneční ochrany, jako jsou žaluzie nebo rolety, které mohou být umístěny uvnitř místnosti, mezi skly oken nebo zvenku na fasádě. Tato metoda se používá, když je celková propustnost sluneční energie mezi 0,15 až 0,85. 

Jak vybrat ideální stínící techniku

Možností, jakou zvolit stínící techniku zrovna do vašeho bytu či domu, je celá řada. Odvíjí se od několika faktorů: zda máme starší dům či byt, nebo pracujeme teprve na projektu domu a s moderním stíněním už počítáme, jaká máme okna, zda chceme od stínění ještě nějakou další funkci (zajistit větší soukromí, bezpečnostní ochranu atd.). Se světlem si lidé dokázali poradit už dávno a na metodách stínění se toho až tak moc nezměnilo. Žaluzie, rolety, okenice, či závěsy jsou dobrým řešením i dnes.

Moderní stínění

Moderní stínění vám zajistí maximální ochranu před přímým světlem i teplem.

Vnitřní stínění

Okna si můžeme zastínit zevnitř z interiéru. Jednodušším a levnějším řešením je pořízení látkových závěsů, které můžete častěji střídat nebo obměňovat i pro docílení konkrétní atmosféry pokoje. Dalším častým řešením, které najdeme zejména v bytech s plastovými okny, jsou žaluzie. Do vlastního domu nebo bytu si ale můžete pořídit dražší a luxusnější typy - vertikální, plisé, Duette, Silhouette, Maronette. 

Další možností, která se nabízí, jsou rolety. Dnes už máme i v tomto typu stínění na výběr. Existují např. klasické, římské, typu Facette, typu Silhouette, typu den – noc Twinrollo, typu Plisé, či nano rolety. Pokud jste si ještě nevybrali ze tří nejčastějších druhů, jsou tu ještě protisluneční okenní fólie – levné řešení na stávající okna. Jestli hledáte něco méně obvyklého, nabízí se japonské posuvné stěny, baldachýny ad.

Venkovní stínění

O instalaci stínění v exteriéru budeme uvažovat všude tam, kde svítí slunce přes den naplno velkými prosklenými plochami a kde je vnitřní zastínění málo účinné. Vnější zastínění vyžaduje často větší náklady a většinou také stavební úpravy pro jeho instalaci. Vybírat si můžeme z klasických řešení, jako jsou okenice a vnější rolety, kde světlo můžeme částečně regulovat pootočením nebo povytažením. 

Modernější jsou screenové rolety ze speciální tkaniny s velmi dobrou účinností. Venkovní hliníkové žaluzie a lamely mohou mít dálkové ovládání a lze je využít i pro umístění solárních destiček. S tímto fotovoltaickým zařízením můžeme vyrobit až 60 % denní spotřeby elektřiny. Podobně fungují i fasádní systémy, což jsou stěnové prvky pohybující se v předokenních rámech na ruční nebo dálkové ovládání.

Jako estetický architektonický prvek se v současnosti stále víc používají slunolamy, které mají funkci jako pevné či pohyblivé protisluneční clony. Vertikální a vodorovné slunolamy jsou vysoce kvalitní doplňky fasádního systému a zajistí celoroční stínění. Horizontální slunolamy umožňují volný výhled z oken, stínění se totiž nachází nad nimi. 

Designové slunolamy

Obrázek: Stále oblíbenější jsou i designové slunolamy. 

Kolik můžeme ušetřit na energiích

Při navrhování nového domu se nemůžeme řídit pouze jedním kritériem. Neuvážené nadměrné prosklení může mít vliv na teplotu v letních měsících a potřebu klimatizace, a tím vyšší energetickou náročnost. Stínění se v různých podmínkách projeví odlišně. Optimální výpočet vychází z kombinace prosklení a stínění, a s tím související potřeby energie na vytápění a na chlazení. 

V chladnějších lokalitách mohou být vhodné větší prosklené plochy, které v zimě snižují spotřebu tepla, ale v létě by naopak mohly vést k přehřívání interiéru. V letních měsících proto dbejte na dostatek zeleně a nainstalujte například výsuvné markýzy, čímž dosáhnete energetické úspory za klimatizaci. U nových budov je stínění standardním řešením a počítá se s ním už v projektovém návrhu.

 

Přečtěte si také naše další zajímavé články: